Vlečka Svitavská pobřežní dráha - strojírny západ

Faktografie

Vystavěna:před 1900
Ukončení provozu:v provozu (2015)
Číslo vlečky:5032
Délka:0,5 km (s rozvětvením více než 1,5 km)
Vlečka odbočuje z Sitavské pobřežní dráhy dvojicí ručně stavěných výhybek sevrně od Křenové ulice.
Vlečka odbočuje z Sitavské pobřežní dráhy dvojicí ručně stavěných výhybek sevrně od Křenové ulice.

Historicky jedna z nejsložitějších vleček v Brně se nachází na pravém břehu řeky Svitavy, v areálu strojíren Šmeral mezi Křenovou a Plynárenskou ulicí, zaústěna do Svitavské pobřežní dráhy. Vlečka byla pravděpodobně vybudována mezi roky 1885 a 1900, původně jako jediná kolej odbočující od pobřežní tišnovské trati (vjezd na vlečku byl vybudován úvraťově od severu z nákladiště Radlas.

Popis

Vlečka odbočuje dvojicí výhybek z jižní větve Svitavské pobřežní dráhy, přičemž jižní kolej se ještě před vjezdem do areálu větví na dvě samostatné koleje. Za trojicí bran, v poslední době trpících pod útoky vandalů, se jižní kolej stáčí k jihu, severní (a původně rovněž střední, dnes slepě ukončená) kolej pokračuje k západu přes nepravidelné kolejiště uvnitř závodu a bývalou ulici Františka Klazara, která byla spojnicí mezi dnešní Podnásepní ulicí a bezejmenným pozůstatkem ulice vycházejícím z dnešní Křenové. Ulici továrna přerušila a pohltila do svého areálu v 60. letech 20. století.

Vlečka byla postavena před rokem 1900, pravděpodobně po vybudování trati do Tišnova (tzv. Staré Tišnovky), původně šlo o jedinou kolej, která se postupně větvila s tím, jak strojírny rostly prakticky po dobu 80 let. V první polovině 20. stoltí dosáhla vlečka vysoké složitosti v aeálu s mnoha kolejemi a několika točnami, které umožňovaly změny směru v libovolném úhlu. Postupné rušení na přelomu 20. a 21. století pak znamenalo odříznutí některých kolejí od zbytku sítě (něktré koleje jsou v roce 2015 pravděpodobně využívány pouze pro posun malých ručních vozíků). Větší část vlečky je navíc ukryta pod střechami továrních hal a jejich podrobné zmapování je bez volného přístupu do areálu prakticky nemožné. Vlečka je v roce 2015 obsluhována lokomotivami ČD Cargo, vlastní posun vozů na vlečce zajišťuje lokomotiva 701 733-8 (ČKD-5397/1961).

Máte-li informaci o minulém či aktuálním stavu vlečky, provozu či vozidel na ní nebo nám můžete poskytnout plánky či fotografie, ozvěte se prosím na mail uvedený v kontaktech. Děkujeme!

Současný stav vlečky. Ze složitého systému s několika točnami zůstaly v areálu úseky kolejí vedoucí podivnými směry, zmapování kolejišť v halách je však dnes prakticky nemožné.
Současný stav vlečky. Ze složitého systému s několika točnami zůstaly v areálu úseky kolejí vedoucí podivnými směry, zmapování kolejišť v halách je však dnes prakticky nemožné.
Stav (tehdy relativně nové) vlečky v roce 1906. Na místě dnešních strojíren se ještě rozkládají pole a z tišnovské dráhy na břehu Svitavy vybíhá jedna nesmělá kolej mezi několik malých továrních budov.
Stav (tehdy relativně nové) vlečky v roce 1906. Na místě dnešních strojíren se ještě rozkládají pole a z tišnovské dráhy na břehu Svitavy vybíhá jedna nesmělá kolej mezi několik malých továrních budov.
V roce 1937 se vlečka již větví a končí až na kraji ulice Františka Klazara. Tu na dnešní mapě Brna nenajdeme, o pár let později ji pohltila továrna. Za povšimnutí stojí též tramvajová trať na jatka a zaniklá vlečka do plynárny.
V roce 1937 se vlečka již větví a končí až na kraji ulice Františka Klazara. Tu na dnešní mapě Brna nenajdeme, o pár let později ji pohltila továrna. Za povšimnutí stojí též tramvajová trať na jatka a zaniklá vlečka do plynárny.
Ještě než překročí hranici areálu strojíren, rozdělí se jižní kolej na dvě, z nichž jedna míří na jih a druhá se stáčí k západu.
Ještě než překročí hranici areálu strojíren, rozdělí se jižní kolej na dvě, z nichž jedna míří na jih a druhá se stáčí k západu.
Nejsevrnější a nejjižnější kolej vlečky jsou v roce 2015 stále v provozu, frekvence vlaků je však nepatrná.
Nejsevrnější a nejjižnější kolej vlečky jsou v roce 2015 stále v provozu, frekvence vlaků je však nepatrná.
Pohled na severní kolej, pokračující do hloubi areálu a kolej prostřední, která záhy končí šturcem.
Pohled na severní kolej, pokračující do hloubi areálu a kolej prostřední, která záhy končí šturcem.
V dálce je vidět prasátko, které v roce 2015 zajišťuje provoz na vlečce Šmeralu.
V dálce je vidět prasátko, které v roce 2015 zajišťuje provoz na vlečce Šmeralu.
Jižní větev je v roce 2015 používána pro úvraťové zatahování vozů, které mohou po dvojici kolejí vjíždět na sever do haly - jedna z kolejí pak pokračuje i za halu a kříží severní větev.
Jižní větev je v roce 2015 používána pro úvraťové zatahování vozů, které mohou po dvojici kolejí vjíždět na sever do haly - jedna z kolejí pak pokračuje i za halu a kříží severní větev.
Pohled zpátky k severovýchodu na trojici kolejí vcházejících do strojíren Šmeral.
Pohled zpátky k severovýchodu na trojici kolejí vcházejících do strojíren Šmeral.

Zdroje

  1. Prasátko, Puklík, výrobce ČKD. Dostupné z http://zeleznice.biz/701.htm.
 
Článek ze dne 1. 3. 2015 byl naposledy upraven dne 7. 1. 2017 a zobrazen celkem 13679×, naposledy dne 25. 4. 2024 v 9:46.
 
   

Články související s tématem

Zpět | Nahoru

Studna za Kšírovou ulicí
Brněnské vlečky
Brno sice nepatří mezi nejprůmyslovější města Česka, ale svojí velikostí se řadí na druhé místo po Praze a tomu odpovídá také poměrně vysoký počet průmyslový…
Sklepy pod Dvořákovou ulicí
Druhé Brno
Loader.load() Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittc…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Horáková, D., Kuchař, J., Druhé Brno [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2024-04-25]
Dostupné z: https://druhebrno.cz/Tema/Vle%c4%8dka%20Svitavsk%c3%a1%20pob%c5%99e%c5%ben%c3%ad%20dr%c3%a1ha%20-%20stroj%c3%adrny%20z%c3%a1pad&typzarizeni=m.
 
Desktopová verze | Mobilní verze