Černovičky (ulice v Brně)

Původní název Kolonie u kostivárny odkazuje ke Giecově továrně na spodium.
Původní název Kolonie u kostivárny odkazuje ke Giecově továrně na spodium.
Náhodný kolemjdoucí si možná ani nevšimne, že za rezavým plotem se na dně lomu nachází malá kolonie.
Náhodný kolemjdoucí si možná ani nevšimne, že za rezavým plotem se na dně lomu nachází malá kolonie.
Větší, západní část kolonie Černovičky - formace uliček ve tvaru písmene R.
Větší, západní část kolonie Černovičky - formace uliček ve tvaru písmene R.
Domky v kolonii jsou neustále upravovány, tak, že kvalitou výrazně převyšují původní nouzová obydlí.
Domky v kolonii jsou neustále upravovány, tak, že kvalitou výrazně převyšují původní nouzová obydlí.
Továrna na spodium zanikla již ve 40. letch 20. století a její zápach odletěl navždy…
Továrna na spodium zanikla již ve 40. letch 20. století a její zápach odletěl navždy…
…průmyslový charakter kolonie tak udržují alespoň nedaleké komíny spalovny a Zetoru.
…průmyslový charakter kolonie tak udržují alespoň nedaleké komíny spalovny a Zetoru.
Příjemný klid kolonie ruší hukot dálničního přivaděče pod ní i frekventované městské ulice nad ní. Přesto sem doléhá tak jaksi tlumeněji než jinam.
Příjemný klid kolonie ruší hukot dálničního přivaděče pod ní i frekventované městské ulice nad ní. Přesto sem doléhá tak jaksi tlumeněji než jinam.
Slepá ulička v západní části kolonie končí přímo pod svahem bývalé štěrkovny.
Slepá ulička v západní části kolonie končí přímo pod svahem bývalé štěrkovny.
Barevné zadní dvorky domků ve středním bloku západní části kolonie Černovičky.
Barevné zadní dvorky domků ve středním bloku západní části kolonie Černovičky.
Jsou v Brně uličky, kde se čerstvý sníh neprohrnuje traktorem.
Jsou v Brně uličky, kde se čerstvý sníh neprohrnuje traktorem.
Domky uprostřed západní části kolonie mají všechny stejný půdorys. Časem některým přibylo další patro.
Domky uprostřed západní části kolonie mají všechny stejný půdorys. Časem některým přibylo další patro.
Jižní ulička v západní části kolonie Černovičky.
Jižní ulička v západní části kolonie Černovičky.
Sevrní ulička západní části kolonie Černovičky. Vpravo jsou vidět zadní dvorky typických řadových domků.
Sevrní ulička západní části kolonie Černovičky. Vpravo jsou vidět zadní dvorky typických řadových domků.
Uličky ve východní části kolonie jsou v nejvzálenějších místech správně rozeklané. Na samotný konec se dá dostat jen pěšky, skulinou mezi ploty.
Uličky ve východní části kolonie jsou v nejvzálenějších místech správně rozeklané. Na samotný konec se dá dostat jen pěšky, skulinou mezi ploty.
Nejužší ulička v molonii Černovičky se několikrát lomí a končí slepě.
Nejužší ulička v molonii Černovičky se několikrát lomí a končí slepě.
Severní ulička východní části kolonie se honosí nejvyššími domy. Končí ve svahu pod Bělohorskou ulicí.
Severní ulička východní části kolonie se honosí nejvyššími domy. Končí ve svahu pod Bělohorskou ulicí.
Konec severní uličky východní části kolonie. Vpravo je vidět stěny bývalé štěrkovny.
Konec severní uličky východní části kolonie. Vpravo je vidět stěny bývalé štěrkovny.
Pohled na západ k brněnské spalovně.
Pohled na západ k brněnské spalovně.
Střechy domků v kolonii působí vesnickým rázem - a to včetně podivné rozhledny vybudované na počátku 21. století.
Střechy domků v kolonii působí vesnickým rázem - a to včetně podivné rozhledny vybudované na počátku 21. století.
Co by to bylo za kolonii, kdyby neměla svého veterána. Tentokrát to není lidový vůz, ale naopak carevna Volha.
Co by to bylo za kolonii, kdyby neměla svého veterána. Tentokrát to není lidový vůz, ale naopak carevna Volha.
Ke kolonii lze počítat i domky roztroušené po okolí, dnes osamělé, kdysi však náležející do spádové oblasti továrny na spodium.
Ke kolonii lze počítat i domky roztroušené po okolí, dnes osamělé, kdysi však náležející do spádové oblasti továrny na spodium.

Popis

Černovičky, dříve nazývané také Kolonie u kostivárny, patří k méně známým brněnským koloniím, přestože svým (alespoň někdejším) rozsahem se řadí spíše k větším z nich. Jak napovídá sám název, nachází se dochovaná část kolonie ve čtvti Černovice, mezi starým brněnským letištěm (ulice Olomoucká), dnem mělkého údolí pod úbočím Stránské skály (ulice Ostravská jako dálniční přivaděč), vlečkou do brněnské spalovny a kolmým sklonkem Bělohorské ulice, která se tu podobá spíš komplikované dálniční křižovatce.

Historie

Právě výstavba vlečky do továrny Zetor a několika skupin garáží, proražení centrální ulice Černovičky a nakonec vybudování mohutného dálničního přivaděče s navazujícími křižovatkami postupně rozbily původní ráz kolonie roztroušené okolo továrny na spodium neboli kostivárny, která stála na místě dnešní mimoúrovňové křižovatky ulic Bělohorské a Ostravské. Oblastí daleko za městem vedla na počátku 20. století jediná cesta (dnešní Olomoucká ulice) na horní hraně údolí okolo starého ústavu pro choromyslné a Kolonie u kostivárny tak začala vznikat v nehlubokém lomu pod touto cestou a dále směrem do údolí až k továrně na spodium, za kterou pak vznikla obdobná kolonie Podstránská.

Kostivárny byly specializované továrny na výrobu kostního uhlí neboli spodia - aktivního přípravku (srovnejte s živočišným uhlím a aktivním uhlím) vhodného k přečišťování chemických látek. Spodium bylo hojně využíváno především v cukrovarnictví, které v druhé polovině 19. století prodělalo na Moravě nevídaný rozkvět - a právě s ním souvisela také výstavba řady kostiváren. Vzhledem k nepříjemný čichovým efektům, které doprovýzely rozklad živočišného materiálu zahříváním bez přístupu vzduchu, nacházely kostivárny své místo na - nebo až za - okraji měst, kde nehrozilo neustále obtěžování obyvatel nesnesitelným zápachem.

Proces výroby spodia spočíval v žíhání zvířecích kostí a hnátů dobře zbavených tuku v pecích po dobu 2-8 hodin dle úrovně technologie a následném řízeném chlazení a mletí kostního uhlí. Obrovská spotřeba kostního uhlí v cukrovarnictví pak na konci 19. století vyústila v nedozírné škody při likvidaci kosterních nálezů pravěkých zvířat, neboť cena kostí na výrobu uhlí byla tak vysoká, že v pecích skončily nejedny fosilie (a podle legend také nejedny ostatky lidské, od hrdinů padlých na bojišti přes docela nedávno zavražděné nešťastníky, které bylo třeba odklidit).

Spodium bylo jako filtrační materiál opakovaně použitelné, přičemž bylo nutné jeho kapacitu obnovovat promýváním a louhováním. V průběhu 20. století pak dochází k nahrazování drahého a zdánlivě neestetického používání spodia v cukovarnictví jedovatými solemi stroncia nebo ke změně technologických postupů (tzv. Karlíkova trojnásobná saturace), které umožňují vyrábět pro potravinářský průmysl méně kvalitní avšak stále využitelné cukry.

Úplně nejstarší domy v kolonii však nebyly vystavěny dělníky z kostivárny, nýbrž - v rámci brněnských kolonií zcela netradičně - cikány. Kočovní cikáni měli v 19. století zákaz vjezdu se svými vozy do města Brna a proto bylo místo dnešní kolonie na předměstí určeno za dočasné sídliště od východu přijíždějícíh rodin, které zde mohly vybudovat svůj tábor. V 80. letech 19. století pak přešly dočasné příbytky cikánských rodin v první trvale obydlené domy, ke kterým se až posléze (ve 2. polovině 20. a 30. letech 20. století) přidávaly domy zaměstnanců kostivárny (ve vytěženém štěrkovém lomu, který působil do roku 1925) a nezaměstnaných přicházejících z Brna. Teprve jejich obydlí vtiskla kolonii její dnešní ráz.

Do současnosti se z 65 domů udávaných na konci 30. let 20. století dochovalo přibližně 50 domů (domy byly přestavovány a není jasně určitelné, které z okolních stavení lze ještě pod kolonii zahrnout), přičemž kolonie tvoří dvě oddělené části. Na východě dvě slepé ulice rozbíhající se v mírném úhlu ve tvaru písmene V (v mapách bývá dosud vyznačen již neexistující průchod do tvaru písmene A), končící pod náspem Bělohorské ulice a na západě pak dvě uličky spojené průchodem ve tvaru protáhlého písmene R se slepou odbočkou končící v nejhlubším místě zrušené pískovny. Střední část je pak vystavěna řadou navzájem podobných řadových domků jednotné koncepce s předzahrádkou a dvorkem do zadní uličky. Život v kolonii pokračuje běžným tempem, řada domů byla přstavěna, zvětšena a mezi původní domky se, stejně jako v ostatních brněnských koloniích vklínilo i několik novostaveb svojí architektonickou kvalitou přinejmenším diskutabilních.

Zdoje

  1. Leccos - Spodium. Dostupné z http://leccos.com/index.php/clanky/spodium.
  2. Vysočan, L.: Kulturní dům v Černovičkách. Aktuality o Slatině, číslo 1/2007.
 
Článek ze dne 16. 2. 2015 byl naposledy upraven dne 16. 2. 2015 a zobrazen celkem 2970×, naposledy dne 22. 10. 2017 v 9:03.
 
   

Články související s tématem

Zpět | Nahoru

Brněnské dělnické kolonie
Brněnské dělnické kolonie
Dělnické kolonie v Brně nepředstavuje jen proslulá „Kamenka“, dobře známá čtvrť několika pokroucených ulic na dně červeného lomu nad Svratkou, sídlo umělců…
Druhé Brno
Druhé Brno
Loader.load() Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittc…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka: