 | | Vodojemy vyplňují značnou část objemu dolní části východního bastionu hradu (který je dnes jako jediný zdvojený). Opevnění hradu pozbylo významu po druhém průchodu Napoleónovy armády, která hradby částečně odstřelila (4. 11. 1809) a zejména po oficiálním zrušení pevnosti (18. 6. 1820). První vodojem byl však vybudován ve zchátralém bastionu až o 50 let později v roce 1870 a druhý o dalších 30 let později v roce 1900. |
Dvojice různě starých vodojemů na východní straně opevnění hradu Špilberka patří ke třetí etapě výstavby brněnské vodovodní sítě - spádových vodovodů vedoucích i do míst položených výše než první brněnský vodojem na Petrově. Vodojemy jsou netypické svým umístěním uvnitř barokních hradebních bastionů, kterými byla pevnost na Špilberku obehnána v 18. století.
Historie
Historie prvního špilberského vodojemu je úzce spjata se dvěma dalšími významnými stavbami z poslední třetiny 19. století - pisárecké úpravny vody a vodojemů na Žlutém kopci. Ve druhé polovině 19. století přestal kapacitně i výškově vyhovovat vodojem na Petrově, který byl součástí vodovodní sítě budované od roku 1415, a tak město roku 1863 vypsalo soutěž na výstavbu nového vodovodu. Výsledné řešení vycházelo z projektu londýnského stavitele Thomase Docwry, autora pokrokových vodovodů v Liverpoolu, Southamptonu, Stratfordu a Postupimi.
 | | Při pohledu od východu je dobře vidět vstupní šachtu staršího (uprostřed) i mladšího (vpravo) vodojemu. |
|
 | | Vstupní šachta mladšího, betonového vodojemu, kterou v 80. letech 20. století pronikla dovnitř nespokojená mládež rozličného druhu: romantici, sprejeři, toxikomani, rockeři, nadějní disidenti a beznadějní fašisti. |
|
|
Stavba probíhala v letech 1869 až 1872 přičemž po dokončení byla mechanicky a biologicky filtrovaná voda z řeky Svratky čerpána do dvou tlakových pásem - nižšího, vrcholícího vodojemy na Žlutém kopci a vyššího pásma s vodojemem na Špilberku. Ten byl vystavěn uvnitř vnějšího (zdvojeného) pásma hradebního bastionu, vybudovaného pod vedením velitele pevnosti generála Ludwiga hraběte Zinzendorfa pravděpodobně podle návrhu italského stavitele Nicoly de Peroni někdy v období let 1726–1741. Bastion ztratil vojenský význam se zrušením pevnosti a její přeměnou na kasárna a věznici k 18. 6. 1820. Po půlstoletí chátrání pak v roce 1870 našel zcela nové využití jako zásobárna pitné vody pro Brno, které se po zbourání hradeb v 60. letech 19. století rozrůstalo překotným tempem.
První vodojem byl vystavěn jako nádrž z kvalitně vypálených cihel v nejvýchodnějším výběžku bastionu (obdobně jako vodojemy na Žlutém kopci, nicméně technicky jednodušší a méně rozsáhlý). Zděné stěny jsou opatřeny vnější izolací a zevnitř omítnuty cementovou, voděodolnou omítkou. Strop je proveden jako válcová cihelná klenba zahrnutá zemní izolací. Voda byla do vyššího tlakového pásma přečerpávána ze strojovny umístěné v domku na jižním úbočí kopce ve špilberském parku ve výšce cca 250 m n. m. (dnešní reprezentativní prostory Veřejné zeleně města Brna sloužící k pořádání svateb a rautů byly původně parostrojním zařízením pro čerpání vody do vodojemu). Pro srovnání: vodojemy nižšího pásma na Žlutém kopci se nachází zhruba ve výšce 255 m n. m. Regulae průtoku byla zajišťována zařízeními v šoupátkové komoře přiléhající uvnitř bastionu přímo k tělesu vodojemu.
Starší, cihlový vodojem z roku 1870, byl o 30 let později doplněn o druhou, severozápadněji umístěnou nádrž dokončenou roku 1900, která posloužila ke zvýšení kapacity brněnské vodovodní sítě (na přelomu století se město rozvinulo také do vyšších nadmořských výšek na úbočí Kraví hory, Žlutého kopce a v Černých Polích). Mladší vodojem je opět v paralele s nádržemi na protějším Žlutém kopci již proveden jako železobetonový s plochou stropní deskou a přibližně stejnou hloubkou jako první nádrž okolo 9 m.
Vodojemy byly z provozu vyřazeny pravděpodobně již ve 30. letech 20. století v souvislosti se zprovozněním I. březovského přivaděče v roce 1913 a postupné přestavbě brněnské vodovodní sítě napájené nyní z vodojemů Holé hory. Do mladší, opuštěné nádrže, pronikli v 80. letech nezvaní hosté, kteří vodojem poničili a zejména vybavili nepřeberným množstvím různých druhů nápisů, jejichž význam lze s odstupem více než 30 let již chápat pouze jako ozvěnu zašlých časů - počínaje politickými proklamacemi, přes nepokryté projevy nevole se socializmem 80. let 20. století až po čistě vulgární, hloupé či násilnické výlevy, které tehdejší odvážní buřiči ukryli před pohledy společnosti pod dostatečně tlustou vrstvu špilberské zeminy.
 | | Povrch mladšího (betonového) vodojemu při pohledu od jihovýchodu směrem k hradu. Foto Radoslav Ulrich. |
 | | Pohled na vstupní šachtu do staršího vodojemu z roku 1870 umožňuje nahlédnout jak na níže položený vodojem na Petrově, tak vyčnívající asfaltovou izolaci, která na svém místě přetrvala po 146 let. |
|
 | | Sestup do staršího vodojemu po původním žebříku již není možný. Po vynoření z vody stupně definitivně zkorodovaly a zřítily se do hlubiny. |
|
|
Popis
Soustava vodojemů se skládá ze staršího vodojemu z roku 1870, umístěného v jihovýchodním cípu bastionu, mladšího vodojemu z roku 1900 poněkud posunutého severozápadním směrem a šoupátkové komory mezi objema vodojemy, která obsahuje regulační a uzavírací armatury.
Starší vodojem (1870)
Cihlová nádrž má hloubku 9 m a obdélníkový půdorys o rozměrech zhruba 7 m × 25 m, podélně rozdělený řadou pěti hranolových sloupů, s prostředním sloupem vyztuženým dvěma příčnými žebry. Sloupy tvoří podélnou příčku, završenou cihelnými klenbami, které nesou dvojici podélných valených kleneb rovněž z cihel. Jižní cíp staršího vodojemu byl původně oddělen masivní, cca 60 cm tlustou zdí jako samostatná nádrž o zhruba osminovém objemu. V současnosti (2016) je ve zdi proveden průraz, který umožňuje protažení člověka. Stěny i strop nádrže jsou omítnuty masivní cementovou omítkou. Nedaleko severního cípu nádrže ústí do vodojemu ocelová armatura s přírubou, ke které byl patrně dřív přišroubován sací koš. Vstupní šachta se nachází ve východním cípu vodojemu a ocelový žebřík, kterým byla původně vybavena se prakticky rozdrolil na čistou rez.
Mladší vodojem (1900)
Betonová nádrž o hloubce cca 9 m a obdélníkovém půdorysu 12 m × 25 m má plochý železobetonový strop nesený šesticí nestejně velkých hranolových betonových sloupů rozmístěných přibližně v průsečících čtvercové sítě o velikosti 3 × 4 pole. Vstupní šachta se nachází ve východním cípu společně s armaturami a funkčním ocelovým žebříkem. Vodojem je značně poškozen jak vizuálně (nápisy), tak technicky (oloupaná omítka) pravděpodobně dlouhodobějšími návštěvami nezvaných hostů v 80. letech 20. století. Za několik let, kdy vodojem sloužil jako úkryt více či méně pochybných part mládeže, byly stěny pokryty širokou paletou hesel od požadavků za příklon k demokracii či větší množství kuřiva až po žádosti o návrat Adolfa Hitlera či Kurta Cobaina. Celkově tovří nápisy nesourodou a dost špatně stravitelnou směs.
Šoupátková komora
V prostoru mezi oběma nádržemi se nachází stejně hluboká šoupátková komora obsahující několik ventilů na zachovalých armaturách, regulační plovák, zbytky elektroinstalace a další drobné vybavení. Vstup do komory je samostatnou šachtou ze zatravněného povrchu vodojemů.
Vodojemy se nachází ve veřejnosti nepřístupné části hradu, jsou ve správě Muzea města Brna a vstup do nich je zabezpečen masivními zámky. V blízké budoucnosti (po roce 2016) se předpokládá jejich využití jako městského lapidária, do kterého bude proražena vodorovná přístupová chodba z nivelety jihovýchodního bastionu.
 | | První pohledy do útrob úctyhodné stavby dávají tušit velkolepost a téměř posvátnou atmosféru úchvatného technického díla. |
|  | | Černá omítka pokrývá pětici cihelných oblouků i klenby stažené litinovými pásy. |
|
 | | V jižním cípu staršího vodojemu se nachází menší oddělená nádrž (cca 3 m × 5 m). Její účel není zcela jasný - přístupná je pouze otvorem proraženým v masivní cihlové zdi. |
|  | | Pět hranolových sloupů a dvě příčná žebra vyvolávají dojem téměř antického sloupořadí. Tady by se mohli v družné diskuzi procházet studenti se svými kantory snad ještě lépe než v koridoru univerzitního kampusu. |
|
 | | Mozaika světel a stínů vykreslených na ušlechitlém klenutí litinovými táhly dává zapomenout na všední šeď světa tam kdesi nahoře a venku. |
|
 | | Nejhezčí stavby jsou ty, které nikdo nestavěl pro obdiv tisíců očí a přesto do nich vetknul přirozenou, technickou krásu. Čistota užité a precizní architektury. |
|
 | | Vstupní šachty nového vodojemu (vpředu) a šoupátkové komory (vzadu) z povrchu východního bastionu. Foto: Radoslav Ulrich. |
|  | | Čtvercový otvor vstupní šachty je jediným místem, kudy mohlo během posledních 116 let proudit do vodojemu denní světlo. |
|
 | | Detailní pohled na vstupní šachtu nového vodojemu s šoupětem a armaturou vedoucí do šoupátkové komory. Výzdoba na stěnách je výmluvná. |
|  | | Vstupní šachta a žebřík vedoucí do „zkrášleného“ mladšího špilberského vodojemu. |
|
 | | Pohled na poničené technické dílo může být svého druhu zklamáním. Nadšení z velkolepého sálu, který kdysi objímal statisíce litrů vody, však nezkalí. |
|
 | | Nacházíme se uprostřed Brna a přesto je tu už více než sto let absolutní ticho a klid. |
|
 | | Pohled z opačné strany (od severozápadu) se nikterak neliší od toho předchozího. Jen nápisy se změnily. |
|
 | | Představuji si podzemní sál jako prostornou hodovní síň se stoly pokrytými bílými ubrusy nebo tajnou podzemní hydroponickou zahradu či laboratoř plnou neznámých strojů a vůní. |
|
 | | S jedinou baterou však může vypadat špilberský vodojem i docela strašidelně. |
|
 | | Je to tady jako z nějaké sci-fi pohádky pro dospělé. A nebo spíš post-apo bajky na dobrou noc. |
|
 | | Podzemní nádrže skýtají také spíše futuristické pohledy. Takové malé světlo na konci vodojemu. |
|
 | | Geometrické hry stínů a světel nemohou nechat v klidu žádného fotografa. Dokázal bych tu strávit klidně celou noc. |
|
 | | Kapitolou pro sebe jsou politické nápisy. Odhalíte chybu, které si ¥ okamžitě všimnul? |
|  | | 1984: Chceme neutrální stát. No dobrá - k ušlechtilému požadavku se přidáváme. |
|  | | V roce 1986 ovšem politické proklamace poněkud přitvrzují. |
|
 | | Kam to spějem? Uměl by už dnes autor nápisu na svou 30 let starou otázku odpovědět? |
|  | | Zde doplnil autor svůj názor na komunisty rovnou obrázkem vůdce. |
|
 | | „Za Hitlera byl pořádek - za socialismu bordel“. Což ostatně potvrzuje nápis z roku 1984 sám o sobě. |
|  | | Za Hitlera by si ve vodojemu autoři nejspíš ani nečmrkli. Nejen proto, že byl plný vody. |
|
 | | Parní strojovna na jižním úbočí kopce sloužila k vytláčení vody do vodojemu. Nejprve do šoupátkové komory s plovákovou regulací. |
|  | | Ocelová vstupní šachta do šoupátkové komory není ničím pro klaustrofobiky. |
|
 | | Vertikální cesta po žebřících k ventilům, skrz které proudila voda do hrdel Brňanů po desítky let. |
|  | | Plovákový ventil sloužil k napouštění vody do vodojemů. Princip je totožný s klasickou nádržkou u splachovače. |
|
 | | Plovák o objemu cca 15 l klouzal po mosazných kolejničkách nahoru a dolů podle aktuální žíznivosti obyvatel města. |
|  | | Nakonec to tady Brňáci celé vypili a nezbylo, než to zavřít. |
|
 | | Až se Prigl provalí, nebudeme zófalí, nebudeme ztrácet čas, nahrnem se na Špilas. Do vodojemu samozřejmě. |
|  | | Poslední vodař ventil utáhl tak silně, až ho dokonale strhnul. |
|
 | | Vodovody patří k úchvatným technickým dílům. Nejen díky tomu, že z větší části zůstávají skryty našim očím, ale také proto, že jsou krásné a tvoří neustále proudící tepny měst. Můžete se spolehnout, že nad jejich nejzajímavějšími částmi se budeme setkávat i v budoucnosti. |
|
Zdroje
- Vaněk, J.: Hrad Špilberk. V Kroupa, J.: Dějiny Brna, díl sedmý. Statutární město Brno, Archiv města Brna. Brno, 2015. Vydání první. ISBN: 978-80-86736-46-4.
- Grace's Guide to British Industrial History: Thomas Docwra and Son. Dostupné z http://www.gracesguide.co.uk/Thomas_Docwra_and_Son.
- Brněnské vodárny a kanalizace: Historie společnosti. Dostupné z http://www.bvk.cz/o-spolecnosti/historie-spolecnosti/.
- Žára, P.: Brno získalo další dotaci, na Špilberku vznikne lapidárium. Dostupné z http://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/a/brno-ziskalo-dalsi-dotaci-na-spilberku-vznikne-lapidarium/.
|
