Vlečka Brno dolní nádraží - slévárna

Faktografie

Vystavěna:?
Ukončení provozu:před 2014
Číslo vlečky:5013
Délka:0,36 km (s rozvětvením 1,21 km)

Vlečka Brno dolní nádraží - slévárna Feramo metallum international, s.r.o.

Jedna z nejméně známých brněnských vleček odbočuje z jižního zhlaví dolního nádraží směrem k pravému břehu řeky Svitavy a vyhýbá se tak všem obvyklým trasám pohybu běžných smrtelníků po Brně, ležíc mimo trasy hlavních silnic, pěších cest i drah s osobní dopravou. Ačkoliv není vlečka zvlášť dlouhá, je silně rozvětvená. Hned za výhybkou č. 4 pod nadjzedem na křížení dolního nádraží s komárovskou spojkou a tratí do Brna-Chrlic odbočuje jedna ze staničních kolejí severovýchodním směrem od kolejiště stanice a vzápětí se na výhybce č. 8 v km 1,567 odděluje samotná vlečka - dále pokračuje kolej vedoucí rovnoběžně se staničním kolejištěm (i když o několik metrů níže) k severu, která oficiálně není součástí vlečky. Tato kolej byla v roce 2014 nepoužívaná a za uzavřenou bránou bujel v kolejišti pomalu náletový lesík.

Vlečka odbočuje z jižního zhlaví dolního nádraží a vzápětí se větví do tří různých směrů.
Vlečka odbočuje z jižního zhlaví dolního nádraží a vzápětí se větví do tří různých směrů.

Samotná vlečka pokračuje od výhybky č. 8 severovýchodním směrem do prostoru podobného ulici vzniklého mezi nákladovou rampou firmy a slévárnou Feramo metallum international. Zde se vlečka rozvětvuje výhybkou E1 ve dvě rovnoběžné koleje a výhybkou E2 se z pravé koleje odděluje kolej, která se stáčí k jihu do provozu slévárny. Zde také za Branou stojí v neprovozní době odstavená posunovaí lokomotiva, tzv. prasátko. Tuto část provozu dobře znají cestující ve směru Veselí nad Moravou a Vyškov, neboť z osobních vlaků projíždějících jižně od slévárny lze často sledovat šlehající plameny a ohnivé průmyslové scény při tavení kovů v hloubce pod tratí.

Další pokračování obou kolejí z prostoru mezi rampou a slévárnou vedlo přejezdem přes ulici Vodařskou, v roce 2014 však již nepoužívaným. Před přejezdem se dříve nacházela také výhybka E3, rozvětvující levou klej ve dvě vcházející na opačné straně ulice do skladů hutního materiálu. Přestože výhybka E3 byla demontována (na jejím místě je parkoviště), koleje na přejezdu v roce 2014 stále zůstávaly jako připomínka někdejšího čilého provozu na pravém břehu řeky Svitavy.

Dopravcem vlečky byla v roce 2014 firma Feramo metallum international, s.r.o., která rovněž provozuje slévárnu. Na vlečce bylo povoleno vozidla sunout i táhnout. Intenzita provozu na vlečce není autorovi známa.
Výhybka č. 4 stanice Brno dolní nádraží pod nadjezdem souběžných tratí do Brna-Slatiny a Brna-Chrlic leží ještě na celostátní dráze.
Výhybka č. 4 stanice Brno dolní nádraží pod nadjezdem souběžných tratí do Brna-Slatiny a Brna-Chrlic leží ještě na celostátní dráze.
Samotná vlečka začíná až výhybkou č. 8 za výkolejkou Vk2 (kolej odbočující vpravo).
Samotná vlečka začíná až výhybkou č. 8 za výkolejkou Vk2 (kolej odbočující vpravo).
Kolej vedoucí za výhybkou č. 8 přímo se rozvětvuje ve dvě další koleje za branou. Kolejiště zde již pohlcuje les.
Kolej vedoucí za výhybkou č. 8 přímo se rozvětvuje ve dvě další koleje za branou. Kolejiště zde již pohlcuje les.
Pohled na výhybku č. 8 směrem zpět ke stanici. Vlevo je vidět výkolejka EVk1 na vlečce, dvojice výkolejek na celostátní dráze Vk2 a vlečce na šrotiště KVk1 a sdružené návěstidlo Se5.
Pohled na výhybku č. 8 směrem zpět ke stanici. Vlevo je vidět výkolejka EVk1 na vlečce, dvojice výkolejek na celostátní dráze Vk2 a vlečce na šrotiště KVk1 a sdružené návěstidlo Se5.
Výhybka na koleji jdoucí přímo od výhybky č. 8. Tato kolej k vlečce do slévárny formálně nepatří.
Výhybka na koleji jdoucí přímo od výhybky č. 8. Tato kolej k vlečce do slévárny formálně nepatří.
Na dvojici kolejí za branou pomalu raší lesík. Koleje ale nejsou součástí slévárenské vlečky.
Na dvojici kolejí za branou pomalu raší lesík. Koleje ale nejsou součástí slévárenské vlečky.
Úsek vlečky ve stísněné ulici mezi jednotlivými objekty slévárny (Feramo metallum international) s výhybkami E1 (vlevo) a E2 je nejmalebnější.
Úsek vlečky ve stísněné ulici mezi jednotlivými objekty slévárny (Feramo metallum international) s výhybkami E1 (vlevo) a E2 je nejmalebnější.
Z výhybky E2 vychází jediná kolej, která se stáčí k jihu za bránu. Tento úsek vlečky je poslední provozní.
Z výhybky E2 vychází jediná kolej, která se stáčí k jihu za bránu. Tento úsek vlečky je poslední provozní.
Za bránou na jižní větvi vlečky stojí hrozivě vypadající prasátko.
Za bránou na jižní větvi vlečky stojí hrozivě vypadající prasátko.
Pohled od severovýchodu na výhybku E2 a bránu na jižní větvi vlečky.
Pohled od severovýchodu na výhybku E2 a bránu na jižní větvi vlečky.
Výhybka E3 byla v roce 2013 již minulostí a na jejím místě dlelo parkoviště. Vlečka se zde dále větvila a vedla na severovýchod přes patrně nejméně známý brněnský přejezd (ulice Vodařská) do dvojice vrat (v současnosti prodejna hutního materiálu).
Výhybka E3 byla v roce 2013 již minulostí a na jejím místě dlelo parkoviště. Vlečka se zde dále větvila a vedla na severovýchod přes patrně nejméně známý brněnský přejezd (ulice Vodařská) do dvojice vrat (v současnosti prodejna hutního materiálu).
Ještě jednou (zrušený) přejezd přes Vodařskou ulici a sídlo firmy Feramo metallum international, která slévárnu provozuje.
Ještě jednou (zrušený) přejezd přes Vodařskou ulici a sídlo firmy Feramo metallum international, která slévárnu provozuje.
Místo bývalé výhybky E3 před přejezdem s ulicí Vodařskou a dvojice vrat, do kterých vlečka dříve pokračovala.
Místo bývalé výhybky E3 před přejezdem s ulicí Vodařskou a dvojice vrat, do kterých vlečka dříve pokračovala.
Na levých vratech je poněkud přeznačeno. Řidiče, kteří by před někdejšími vraty vlečky chtěli zaparkovat, by mohlo netradiční značení možná zmást.
Na levých vratech je poněkud přeznačeno. Řidiče, kteří by před někdejšími vraty vlečky chtěli zaparkovat, by mohlo netradiční značení možná zmást.
Pravděpodobně nejméně známý železniční přejezd v Brně je dokonale ukryt na konci Vodařské ulice.
Pravděpodobně nejméně známý železniční přejezd v Brně je dokonale ukryt na konci Vodařské ulice.
Zde probíhalo předávání vozů mezi vlečkami (do slévárny a do skladu hutního materiálu).
Zde probíhalo předávání vozů mezi vlečkami (do slévárny a do skladu hutního materiálu).

 
Článek ze dne 1. 5. 2014 byl naposledy upraven dne 5. 4. 2017 a zobrazen celkem 12869×, naposledy dne 19. 4. 2024 v 21:06.
 
   

Články související s tématem

Zpět | Nahoru

Brno-Chrlice (žst)
Brněnské vlečky
Brno sice nepatří mezi nejprůmyslovější města Česka, ale svojí velikostí se řadí na druhé místo po Praze a tomu odpovídá také poměrně vysoký počet průmyslový…
Studna za Kšírovou ulicí
Studna za Kšírovou ulicí
Zvláštní betonový poklop ve skupince stromů připomínající oázu na poušti zaujme oko zkušeného pátrače při jízdě po Kšírově ulici. Na nevelký zatravněný poz…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:


Autor: Jiří AmbrosČas: 9. 3. 2020, 22:43
Areál za výhybkou 8, zmíněný i panem Kožnarem, měl původně 4 koleje. Bývala tam dezinfekční stanice (čištění nákladních vozů), po zrušení v 60. letech (bylo nahraženo novou dezinfenkční stanicí v depu Maloměřice) se pak odstavné koleje využívaly mimojiné na odstavování zmíněných parních lokomotiv, později pak pro potřeby traťové distance. Jinak vlečka Feramo byla úředně zrušena v roce 2018. Více informací zde - https://www.brnak.net/index.php?id=bd_v6_txt

Autor: Petr KožnarČas: 13. 6. 2017, 18:17
Dobrý den !
Rád bych se zastavil u fotky,kde vedou dvě koleje za výměnou č.8 a to u koleje vedoucí vlevo za bránu vedle žluté budovy.Jak píše autor,za bránou se koleje rozdvojí a vedou dále dvě a jsou kusé.Dříve tomu bylo jinak.Ty koleje tam byly minimálně čtyři,žlutá budova po pravé straně nestála.Celý prostor končil před cestou vedoucí kolem řeky,kde je dnes cyklostezka a po levé straně náspem s kolejemi vedoucí do stanice Brno dolní obvod 1.a druhé zálohy.Na tyto koleje byly odstavovány zrušené
parní lokomotivy z depa Brno dolní a postupně likvidovány pracovníky Kovošrotu Brno.Tuto činnost prováděli přes týden a v sobotu a v neděli jsme tam řádili my.Odhaduju to na roky 1970 -1976. P.Kožnar



Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Horáková, D., Kuchař, J., Druhé Brno [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2024-04-19]
Dostupné z: https://druhebrno.cz/Tema/Vle%c4%8dka%20Brno%20doln%c3%ad%20n%c3%a1dra%c5%be%c3%ad%20-%20sl%c3%a9v%c3%a1rna&typzarizeni=m.
 
Desktopová verze | Mobilní verze