Tunely na Hádech

Dvojice tunelů na Hádech je dlouhá asi 130 m.
Dvojice tunelů na Hádech je dlouhá asi 130 m.

Dvojice rovnoběžných tunelů v lomech na Hádech směřuje od vrstevnicové cesty obcházející největší Růženin lom na bývalé dno lomu Džungle, který byl později využit jako skládka a zavezen. Štoly původně sloužily jako cesta pro vyvážení natěženého vápene ven ze dna lomu, podobně jako tomu bylo např. ve velkých vápencových lomech Amerika u Berouna. V průběhu zavážení lomu žungle byly štoly zakončeny svislými šachtami, které prochází navážkou i současným dnem lomu (je využit pro chov lam) a vystupují asi 2 m nad povrch. Celková současná výška šachet je asi 27 m.

Štoly se jeví jako logické řešení problému odvozu vápence z lomu, ktrý byl sice ze všech stran zahlouben desítky metrů pod úrovní okolního terénu, nicméně výška jeho dna odpovídala jen několik desítek metrů vzdálené cestě na úbočí kopce svažujícího se směrem k Brnu. Nebylo tak nutné náročně vyzdvihovat těžké natěžené kamenivo do výšky, přestože prostřední stanice lanovky vybudované pro odvoz vápence z lomu do cementárny v Maloměřicích byla vzdálena vzdušnou čarou jen asi 150 m od okraje lomu. Za tímto účelem byly štoly vybaveny důlní drážkou o rozchodu 600 mm.

Obě štoly jsou blíže povrchu opatřeny betonovou vyzdívkou. Na dně pravé štoly je zachovaná úzkorozchodná drážka.
Obě štoly jsou blíže povrchu opatřeny betonovou vyzdívkou. Na dně pravé štoly je zachovaná úzkorozchodná drážka.
Ve větší hloubce vyzdívka mizí a štola vede kamenným masivem (pohled zpět).
Ve větší hloubce vyzdívka mizí a štola vede kamenným masivem (pohled zpět).

Obě štoly vychází rovnoběžně z rezervace Kavky (vstup zakázán) zhruba severním směrem dvojicí vybetonovaných tubusů, pžičemž v pravé štole lze narazit na betonové podstavce neznámých zařízení a rovněž zachovalé koleje úzkorozchodné drážky. Dokud byly (cca do roku 2010) štoly uzavřeny ocelovou mříží, bylo podstatně těžší proniknout dovnitř a díky tomu byly v dobrém stavu, bohužel v 10. letech 20. století pronikli do štol narkomani a tak lze uvnitř narazit na nemalé množství injekčních stříkaček, jehel a vybavení pro přípravu a aplikaci narkotik jakož i dalších známek přebývání nešťastníků. Znečištění štol bylo vzhledem k blízkosti Brna v roce 2014 značné.

Pod zasypaným lomem Džungle štoly končí stěnou z trapézového plechu a dál pokračuje jen betonová skruž.
Pod zasypaným lomem Džungle štoly končí stěnou z trapézového plechu a dál pokračuje jen betonová skruž.
V pravé štole se pomalu zvedá hladina a dosahuje až k ústí betonové roury vedoucí k šachtě.
V pravé štole se pomalu zvedá hladina a dosahuje až k ústí betonové roury vedoucí k šachtě.

Betonové ostění po průchodu méně stabilními vrstavmi hornin končí a dál jsou štoly raženy přímo v kamenném masivu až po provizorní zakončení stěnou z pozinkovaného trapézového plechu, kterým v obou případech prochází betonová skruž jdoucí několik metrů vodorovně a následně přecházející v necelých 30 m vysokou svislou šachtu vybavenou kovovými stupni a ústící na ně zavezeného lomu. Šachty jsou přikryté těžkými betonovými víky, se kterými je prakticky nemožné pohnout.

 
Článek ze dne 9. 9. 2014 byl naposledy upraven dne 9. 9. 2014 a zobrazen celkem 13163×, naposledy dne 20. 4. 2024 v 8:09.
 
   

Články související s tématem

Zpět | Nahoru

Velký sklep pod Římským náměstím
Brněnské podzemí
Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř…
Reklama firmy Ottahal na Vodařské ulici
Druhé Brno
Loader.load() Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittc…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:


Autor: IgorČas: 26. 3. 2020, 7:30
Ak tam nie je viac podobnich tunelov, tak si pamätám že ich využívala alebo spravovala Vojenská akadémia, to sa písal rok 1984, boli sme čistiť prístup do tunela ktorí bol zarasteni, ako zakladaní, tak sme ho aj prešli na druhú stranu. Pamätám si len jeden tubus.

Autor: VladimírČas: 1. 10. 2017, 10:43
Pamatuji na tento provoz. Jako elektrikář v lomě jsem pomáhal vozit materiál z Růžeňáku do Džungle ke svážné. V článku jsou nepřesnosti, dané věkem. Lanovka byla pro spojení Lesního lomu s drtírnou na Skale. Materiál se podrtil a v kulových můýnech pomlel s vodou na tak zvaný Kal. Ten se potrubím dopravoval dolů do cementárny. Již v mé době tam bylo mnoho zařízení které patřilo spíše do technického muzea. Ale mnohdy bylo spolehlivější než to nové.



Stránka:
 
Citace: Kalina, J., Sloupová, K., Vérteši, M., Druhé Brno [online]. Jiří Kalina, 2014 [cit. 2024-04-20]
Dostupné z: https://druhebrno.cz/Tema/Tunely%20na%20H%c3%a1dech.
 
Desktopová verze | Mobilní verze