Obchodní dům Letná v Bystrci

Obchodní centrum letná nepostrádalo jistý druh sídlištní elegance. Robustní nájezdová rampa přecházela ve schodiště a průchod, kterým bylo možné od zastávky překonat hravě tři patra osázená obchody, restauracemi a službami.

Letná je opuštěný trojposchoďový obchodní dům z období socializmu v Brně na ulici Černého 2.

Historie

Obchodní dům Letná byl vystavěn v závěru budování rozsáhlých panelákových sídlišť v Brně, pravděpodobně v roce 1984. Jako středně velké středisko služeb obsahoval poměrně rozsáhlou samoobsluhu, restauraci, několik menších obchodů a služeb. Svému účelu nicméně nesloužil dlouho - záhy po dokončení se se změnou politických a ekonomických poměrů začaly některé provozovny vytrácet, samoobsluhu koupila od podniku Pramen společnost Julius Meinl, která později opustila český trh a prodejna ještě nekolikrát změnila majitele. Obdobně se situace vyvíjela v případě ostatních provozoven v domě.

Přibližně v roce 2000 opustily obchodní dům poslední prodejny a ten dále sloužil částečně jako sklad (mj. pneumatik) a kanceláře bytové správy, částečně byl vyprázdněn, až svého účelu pozbyl úplně. Zhruba od roku 2010 je budova v dezolátním stavu, do některých částí zatéká z děravé střechy voda, která urychluje její rozklad. V roce 2018 se do obchodního domu nastěhovali bezdomovci, kteří svým chováním (zanášení budovy odpadky a výkaly) napomáhají degradaci stavby.

Originálním prvkem obchodního domu byl systém světelných panelových piktogramů označujících jednotlivé prodejny a trasy od grafika Jana Railicha. Část panelů se podařilo zachránit před zničením a převzala je do svých sbírek Moravská galerie.

Od roku 2015 se opakovaně objevují projekty na přestavbu nebo demolici budovy a její nahrazení moderním víceúčelovým domem. V roce 2017 získal od města vlastník, společnost B.Letná pozemky pod budovou a v roce 2019 plánuje na místě střediska vybudovat sedmipodlažní dům s přibližně stovkou bytů.

Popis

Trojpodlažní obchodní dům Letná stojí nad ulicí Černého (přesná adresa je Černého 2) v brněnské Bystrci u zastávky trolejbusu Filipova. Nad obchodním domem se nachází základní škola Laštůvkova, v těsné blízkosti pod ním pak plastika poloosvlečené dívky v nadživotní velikosti Vysočina, jejímž autorem je sochař Jiří Marek. Prostor před zastávkou spojuje se druhým podlažím betonová rampa, na kterou navazuje bezbariérový průchod ke škole, vedoucí skrze obchodní dům. Obchodní dům z východní strany lemují široké terasy umožňující příchod k jednotlivým provozovnám.

Nejnižší poschodí hostí prostory pro několik menších provozoven a rozsáhlou kotelnu, která je srdcem objektu, napojeným na mohutný cihlový komín při jižní straně obchodního domu. Z kotelny se rozbíhá potrubí do prvního patra, jež hostilo velkou samoobsluhu, další prodejny a skladové a kancelářské zázemí střediska. V nejvyšším patře pak sídlila restaurace, diskotéka, cukrárna a další menší provozovna, kuchyně a opět kancelářské prostory. Z roviny ploché střechy vyčnívá strojovna nákladního výtahu.

V roce 2018 je obchodní dům zcela vyklizený, většina prostor je po násilném poničení skleněných výplní a vstupních dveří volně přístupná.

Od poloviny 90. let budova chátrá a lidé ze sídliště musí na nákupy o několik set metrů dál. Tady se transformace plánovaného hospodářství jaksi nevydařila.

Nevyužité plochy okolo budovy zaplavili místní obyvatelé všudypřítomnými auty. Tady se na nástupní plochy požární techniky zatím nehraje (ale k požáru nemá budova daleko, už jednou uvnitř hořelo).

Otázku, jak ztvárnit z betonu v brutalistním stylu něžná dívčí ňadra, zvládl sochař Jiří Marek s grácií. Dívka zvaná Vysočina si polosvlečená pohrává se svým betonovým účesem i dvacet let po uzavření obchodního domu.

Pohled na nákupní centrum Letná od jihu. Z této strany moc krásy budova nepobrala, stylově je nicméně čistá.

To nejlepší, čím se Letná může pyšnit, je výhled na Bystrc a Údolí oddechu - kdysi slavné trampské výletiště, dnes předměstský park.

Naštěstí nepatříme mezi psy ani mezi jízdní kola, a proto můžeme nahlédnout i za vstupní mříže objektu.

Na poměry z konce 70. let 20. století byly prodejny v Letné vybaveny přepychovými výlohami a povznášejícím výhledem.

Tak se postarali obyvatelé Bystrce o svoji hospodu. Když rvačka, tak pořádná.

Z výkladních skříní přímo sálá tma. Současně vzbuzuje zvědavost i hrůzu; dovnitř nelze nevkročit.

Marno soudit, proč poslední provozovatel restaurace pobil betonové stropy a stěny překližkou a rákosovými rohožemi. Snad aby získala socialistická hospoda vzhled karibského bungalovu?

Ve striptýzovém baru kdysi tančily modelky na sametovém stolečku před zrcadlem. Dnes už jenom postávají dole na koberci.

Také restaurační kuchyni by asi hygienik něco málo vytknul. Rozpraskanými skly světlíků před námi s tlukotem křídel vylétají ven vystrašení holubi.

Příliš pozitivních emocí tu na člověka nečeká. Zvlášť ne od podzimu roku 2018, kdy horní patro zabydleli bezdomovci a ze schodiště si udělali objemnou latrínu.

Ani pan filutka nemá úsměv zrovna od ucha k uchu…

Nahromaděné guano a mrtvolky (nepečených) holubů působí v kuchyni poněkud depresivně.

Najdou se tu ale i jiné zajímavosti, dodávající prostoru přece jenom jakousi jiskru.

Řídící elektický panel, v místních podmínkách něco jako Centrální Mozek Letné.

Nejzajímavějším střípkem v útrobách Letné je točité schodiště spojující třetí poschodí s druhým, jinak dobře uzamčeným, poschodím. Na stěnách jsou tu patrné pozůstatky požáru, který v obchodním domě kdysi propukl, ale byl záhy uhašen.

Pod schody se navždy zastavil nákladní výtah. Výtahářka se tak trošku nudí a sedíc na opěradle židle očekává své příští cestující.

Ve skladišti odpočívá v nejrůznějších polohách sada piknikových židlí. Což o to, piknik by tu byl hezký, jen je tu (bez baterky) trošku tma.

Ti návštěvníci, na které se usměje štěstí, mohou na Letné potkat i doslova vážené modelky.

Většina místností v zázemí obchodního domu byla vyklizena a dnes zeje mírně potřísněnou prázdnotou.

Nejspletitější zákoutí ovšem čekají v prvním poschodí, které je částečně již zapuštěno v zemi jako suterén.

Vybavení kotelny je místní - brněnské. Tlaková expanzní nádoba pochází například z Cejlu.

Kotelna je bezpochyby nejmalebnějším místem v celém opuštěném nákupním středisku.

Největším příspěvkem ke snížení úrazovosti bylo zrušení všech prodejen a uzavření nákupního centra.

Přitulení k Vysočině se s Vámi loučí a na další setkání se těší průzkumníci Druhého Brna a Správného směru.

Zdroje

1. Šudomová, M: Encyklopedie města Brna: Sochařská realizace Vysočina. Dostupné z https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_objektu&load=1363.
2. Hokarul: Letna. Dostupné z https://www.geocaching.com/geocache/GC7AY77_letna?guid=3b42f16b-e683-49bf-a051-3edf5714124f. ,li>Hloušková, P.: Bystrcká Letná v novém? Je o krok blíž své stavbě. Dostupné z https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/bystrcka-letna-v-novem-je-o-krok-bliz-sve-stavbe-20181123.html.
3. Žlebek, J.: Proměna Letné v Bystrci je o krok blíž. Město chce prodat pozemky. Dostupné z https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/promena-letne-v-bystrci-je-o-krok-bliz-mesto-chce-prodat-pozemky-20170324.html.

Komentáře: