Kryty nad maloměřickým nádražím

Hlavní částí systému podzemních chodeb je vybetonovaná štola vejčitého profilu, kterou pohodlně projde člověk.
Hlavní částí systému podzemních chodeb je vybetonovaná štola vejčitého profilu, kterou pohodlně projde člověk.
V koncových úsecích beton nahradily cihly. Účelem mohlo být očekávané pokračování krytu nebo snazší odtěžení v případě závalu.
V koncových úsecích beton nahradily cihly. Účelem mohlo být očekávané pokračování krytu nebo snazší odtěžení v případě závalu.
Některé úseky jsou částečně zatopené. Ve vybetonované části krytu lze vodu snadno překonat…
Některé úseky jsou částečně zatopené. Ve vybetonované části krytu lze vodu snadno překonat…
Nejsevernější vstup s netypicky prohnutým žebříkem.
Nejsevernější vstup s netypicky prohnutým žebříkem.
Po délce vedou aktuálně do hlavní chodby  tři různé vstupy, z toho dva nouzové.
Po délce vedou aktuálně do hlavní chodby tři různé vstupy, z toho dva nouzové.
Na jižní straně hlavní chodby končí betonová vyzdívka a pokračuj už jen štola ražená přímo do kamenného podloží Hádů.
Na jižní straně hlavní chodby končí betonová vyzdívka a pokračuj už jen štola ražená přímo do kamenného podloží Hádů.

Nad seřaďovacím nádražím Brno-Maloměřice, které je pro svoji nepřístupnost cestujícím samo obestřeno řadou tajemství a mýtů, se ve zdvíhajícím úbočí kopce Hády ukrývají v opuštěné zahradě vchody do několika ve skále vyražených a částečně zatopených podzemních krytů.

Kryty sloužící původně jako ochrana před nálety zaměstnancům cementárny a přilehlých provozů (do cementárny vedla nákladní lanovka z lomu Hády) neboť nádraží v období 2. světové války dosud neexistovalo, jsou tvořeny prakticky jedinou hlavní chodbou, vedoucí od severu k jihu a třikrát zalomenou ve tvaru písmene S. Zalamování chodeb krytů civilní ochrany mělo jednak snížit účinek případné tlakové vlny, resp. letících úlomků ale mohlo mít i psychologický efekt, kdy velké množství namačkaných osob v přípdě náletu nesdílelo jeden prostor přehlédnutelný po celé délce, ale spíše izolovanější kratší úseky. Viz např. typický schodovitý tvar krytu na Muně.

V roce 2014 byly původní vchody do krytů zasypány, do centrální chodby bylo ale možné proniknout trojicí různě velkých otvorů ve větracích a únikových vodorovných štolách nad úrovní stropu, ze kterých je možné na uroveň podlahy krytu sestoupit po žebřících.

 
Článek ze dne 6. 9. 2014 byl naposledy upraven dne 6. 9. 2014 a zobrazen celkem 2250×, naposledy dne 29. 5. 2017 v 19:25.
 
   

Články související s tématem

Zpět | Nahoru

Velký sklep pod Římským náměstím
Brněnské podzemí
Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř…
Krysí štola na Špilberku
Krysí štola na Špilberku
Romantickým názvem Krysí štola se už několik staletí honosí částečně ve skále vyražená, částečně vyzděná štola vedoucí z brněnského hradu Špilberka po ji…
Kryty v Divišově čtvrti
Kryty v Divišově čtvrti
Historie Na dolním konci Divišovy čtvrti, pojmenované po vynálezci hromosvodu Prokopu Divišovi a vzniklé na začátku 20. století jako dělnická kolonie nedale…
Velký sklep pod Římským náměstím
Druhé Brno
Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittchen, kdyby jeho o…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka: