Kryt pod Václavskou ulicí

Vstup do krytu z nádvoří soukenické továrny byl bezprostřední - jámou v zemi. Dnes se na tomto místě nachází nově vybudované parkoviště pro zaměstnance a zákazníky obchodů v areálu.
Vstup do krytu z nádvoří soukenické továrny byl bezprostřední - jámou v zemi. Dnes se na tomto místě nachází nově vybudované parkoviště pro zaměstnance a zákazníky obchodů v areálu.

Kryt civilní obrany eliptického profilu s paterým zalomením se ukrýval na nádvoří bývalé textilní továrny Lazara Auspitze Enkela na jemná sukna z roku 1837 na ulici Václavské č. 6 v Brně. Přestože se na místě nachází unikátní komplex továrních budov z 19. století, který společně s nemocnicí u sv. Anny tvoří největší ucelený průmyslový blok starého Brna, byl kryt poměrně mladý a lze předpokládat, že byl vybudován v průběhu 2. světové války.

Kryt byl eliptického profilu o výšce cca 2,5 m a šířce 1,5 m, se vstupem umístěným v jámě opatřené dvojicí masivních betonových opěrných zdí a dvěma kolmo k nim umístěnými schodišti. Stejně jako většina krytů vystavěných narychlo pro účely úkrytu před bombardováním Brna, byl vystavěn poměrně nekvalitně a mělko méně než 1 m pod povrchem nádvoří.

Profil vodorovné chodby je neměnný, od vchodu se zatáčel v úhlu 90° vpravo, po několika metrech následovalo (patrně z důvodu zmírnění tlakové vlny) dvojí kolmé zalomení vpravo a opět vlevo. Na tomto místě se v minulosti pokusil někdo kryt zasypat stavební sutí otvorem u stropu, nicméně materiál pouze vytvořil v chodbě kužel, kolem kterého bylo lze bez větších obtíží proniknout hlouběji do krytu. Následoval dlouhý přímý úsek, vybavený primitivními dřevěnými lavicemi a opěradly pro sedící ukryté zaměstnance továrny.

V minulosti se odehrál pokus o zasypání krytu stavební sutí. Kužel šlo nicméně bez větších obtíží obejít.
V minulosti se odehrál pokus o zasypání krytu stavební sutí. Kužel šlo nicméně bez větších obtíží obejít.
Nejdelší přímý úsek mezi pěticí zalomení krytu byl vybaven lavicemi a opěradly pro přečkání náletu vsedě. Část z nich se ve znečně ztrouchnivělém stavu dožila roku 2015.
Nejdelší přímý úsek mezi pěticí zalomení krytu byl vybaven lavicemi a opěradly pro přečkání náletu vsedě. Část z nich se ve znečně ztrouchnivělém stavu dožila roku 2015.
Na konci dlouhé chodby se nacházely dva záchody oddělené od společného prostoru laťkovými eliptickými dveřmi.
Na konci dlouhé chodby se nacházely dva záchody oddělené od společného prostoru laťkovými eliptickými dveřmi.

Na konci nejdelšího přímého úseku se nacházela nejzajímavější část krytu tvořená dvojicí jednoduchých záchodů s prostými dřevěnými dveřmi ve tvaru useknuté půlelipsy. I v roce 2015, tedy více než 70 let po vybudování krytu, byly dveře v poměrně dobrém stavu a bylo lze s nimi manipulovat (bohužel uhnil trámový pilíř, který dveře nesl, proto byly v chodbě nyní uloženy víceméně volně).

Doprava pokračovala chodba stejného profilu…
Doprava pokračovala chodba stejného profilu…
…doleva byla v roce 2015 cesta zazděná.
…doleva byla v roce 2015 cesta zazděná.

Na stejném místě se chodba větvila dále doleva a doprava, přičemž levá chodba, vedoucí původně pravděpodobně do sklepa továrny (odsud vedly kabely dnes již nefunkčního elektrického osvětlení krytu a zde se také nacházel hlavní vypínač) byla po dvou metrech důkladně zazděna. Pravá chodba pak pokračovala ještě několik metrů přímým úsekem a na konci se větvila na dva krátké asi dvoumetrové úseky končící betonovou stěnou.

Nacházel se tu hlavní vypínač elektrických rozvodů v krytu a bedýnka s neidentifikovatelným obsahem.
Nacházel se tu hlavní vypínač elektrických rozvodů v krytu a bedýnka s neidentifikovatelným obsahem.
Osvětlení má ovšem nejlepší roky za sebou. Připomíná nám slavnou tyrolskou brandy Poire Williams z kanadských hrušek.
Osvětlení má ovšem nejlepší roky za sebou. Připomíná nám slavnou tyrolskou brandy Poire Williams z kanadských hrušek.
Když se rozsvítí původní lampy ze 40. let, může člověk v krytu pod zemí, po níž kráčely válečné boty, dostat i strach.
Když se rozsvítí původní lampy ze 40. let, může člověk v krytu pod zemí, po níž kráčely válečné boty, dostat i strach.
Jsou věci, které se s časem nemění. Třeba kresby, kterými zdobí muži podzemí prakticky beze změny už nejméně 30000 let.
Jsou věci, které se s časem nemění. Třeba kresby, kterými zdobí muži podzemí prakticky beze změny už nejméně 30000 let.

V roce 2016 byl kryt zasypán a nad původním vchodem bylo vystavěno parkoviště, čímž jediný funkční přístup do krytu zanikl.

Zdroje

  1. Březinová, A., Zapletal, T.: Brno - Moravský Manchester. Sborník ke stejnojmenné výstavě. Moravská galerie, Brno, 2014.
 
Článek ze dne 16. 12. 2015 byl naposledy upraven dne 23. 10. 2016 a zobrazen celkem 1886×, naposledy dne 29. 5. 2017 v 15:23.
 
   

Články související s tématem

Zpět | Nahoru

Sklepení před pasáží Typos
Brněnské podzemí
Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř…
Kryt pod Opuštěnou ulicí
Kryt pod Opuštěnou ulicí
Protiletecký kryt z 2. světové války se nachází v „území nikoho“ nedaleko dolního nádraží v Brně, mezi řekou Svratkou a ulicí s příznačným názvem Opuštěná.…
Brno-Černovice zhlaví Táborská odbočka (odbočka)
Druhé Brno
Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittchen, kdyby jeho o…

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka: