|
|
| |
|
|
|
|
Celnice na Křenové
|
 | | Budova státní potravní daně na čáře neboli celnice na ulici Křenové v Brně v listopadu roku 2019, kdy byla již přes dva roky nevyužívaná. |
Bývalá celnice na Křenové ulici v těsné blízkosti Zderadova sloupu, Zderadova mostu a Svitavské pobřežní dráhy je historický dům z 19. století, v roce 2020 přesatvovaný na byty.
Historie
Ačkoliv tzv. potravní daň na čáře neboli akcíz (z německého Akzise potažmo latinského Accis) byla ve větších městech Rakouska-Uherska, včetně Brna vybírána od 25. června 1829, stavba vnitrostátních celnic neboli městišť na hranicích těchto měst probíhala teprve postupně. Jednalo se o budovy poblíž hlavních cest, které uzavíraly závorou zabraňující volnému průchodu/průjezdu osob, přepravujících z venkova potraviny do měst. Budovy hlídali 24 hodin denně nebo pouze přes den příslušníci finanční stráže, kteří vybírali daň z přepravovaného zboží (případně daň zpětně vraceli při opětovném vývozu zboží z města). Šlo tedy o předchůdkyni spotřební daně, resp. DPH v podobě, ve které ji známe dnes, ovšem uvalenou pouze na obyvatele velkých měst (na venkově bylo nadále možné se zemědělskými produkty obchodovat bez placení daně).
 | | Posledním nájemcem nebytových prostor v budově celnice byla opravna praček, která se odstěhovala v roce 2017. Pohled na celnici ze severovýchodu. |
|
 | | Celnice těsně přiléhala k areálu mateřské školky, což této instituci činilo jisté nepříjemnosti zejména v období 2017–2020, kdy se budova stala útočištěm několika lidí bez domova, kteří okolí obtěžovali odpadem a hlukem. Ze zadní strany od školky nebyl vstup do budovy delší dobu zabezpečen. |
|
|
Hranice města Brna se ze své středoveké polohy (ve směru Křenové ulice šlo o Židovskou bránu nad dnešním hlavním nádražím posunuly k novému korytu Svitavy (zahloubený přímý tok ze 30. let 19. století) za Zderadovým sloupem 6. července 1850. Od tohoto data tedy platili obchodníci přivážející potraviny z Líšně a obcí východně od Brna po přechodu mostu přes Svitavu (dnes zvaného Zderadův most). V historických plánech měst se nicméně městiště na Křenové objevuje poprvé v roce 1900, na předchozím plánu z roku 1870 není ještě budova patrná. Vybírání potrevní daně do té doby zřejmě probíhalo v provizorních podmínkách.
Současná celnice tedy pochází z období mezi roky 1870 a 1900 a svému účelu sloužila do 28. května 1942, kdy byla potrevní daň definitivně zrušena. Budova celnice později přešla do majetku města, přičemž služební byty v patře byly dále pronajímáty pro bydlení a nebytové prostory v přízemí sloužily drobným živnostníkům a firmám. V roce 2017 byla nedostatečně udržovaná budova vyprázdněna, odpojena od elektřiny a po tříletém období, kdy v ní sídlili nelegálně lidé bez domova, započelo město Brno v roce 2020 s její generální rekonstrukcí na byty. Celnice na Křenové se tak stala dobrým příkladem toho, že městské budovy se zajímavou historií lze a má smysl zachraňovat a přizpůsobovat jejich novému účelu.
Popis
Městiště na Křenové ulici má obdélný půdorys o rozměrech 13 m × 20 m, jedno podzemní a dvě nadzemní podlaží plus rozsáhlé půdní prostory. Budova s nosnou konstrukcí z režných zděných pilířů, vyzděnou omítanými cihlovými výplněmi, původně kromě přízemních prostor sloužících pro výběr cla obsahovala také čtyři byty pro zaměstnance finanční stráže.
Vzhledově celnice odpovídá době svého původu v poslední čtvrtine 19. století, navíc s vysokými štítovými zdmi, které kryjí rozsáhlé půdní prostory pod sedlovou střechou krytou pálenými taškami. V nich by měly v roce 2021 vzniknout další dva půdní byty o dispozici 3+kk a jeden byt o dispozici 2+kk.
Budova celnice se nachází v nároží mezi kolejí Svitavské pobřežní dráhy a Křenovou ulicí (jde o dům s číslem Křenová 72), které se v její bezprostřední blízkosti kříží neobvyklým přejezdem tramvajové a železniční trati. Západně od celnice se nachází gotický Zderadův sloup.
 | | Zahajme prohlídku budovy jako obvykle odshora, z rozměrné půdy, která se má v roce 2021 proměnit na trojici bytů o dispozici 2+kk a 3+kk. |
|  | | Místa je tu dost a díky poměrně stabilní střeše budova nijek zvlášť nechátrá. |
|
 | | Štítová zeď nezapře původ budovy v poslední čtvrtině 19. století, včetně inspirace průmyslovou a drážní architekturou. Ostatně jen pár metrů za zády odvážné školačky se vinou po břehu řeky koleje Svitavské pobřežní dráhy, z protějšího břehu zasvítají okna domů na Zvěřinově ulici. |
|  | | Na počátku roku 2020 dýchal interiér bývalé celnice stále atmosférou úředních prostor c. k. mocnářství. Zdobné dřevěné dveře jsou zřejmě původní součástí stavby. |
|
 | | Odvážná školačka odpočívá v jednom z prostorných bytů, které sloužily financům k bydlení přímo na pracovišti. Na svoji dobu šlo o výrazně nadstandardní bydlení. |
|  | | Po vystěhování v roce 2017 zde nezůstatlo prakticky nic. Jen obří zrcadlo, které by se možná obyvatelům nepodařilo vynést v celku ven. |
|
 | | Foyer celnice se po provizorním zatemnění oken dřevoštípkovými deskami stal jednou z bran vedoucích do Druhého Brna. Před očima nám tu vysvtávají v časném zimním ránu zástupy líšeňských trhovkyň, nesoucích na Zelný trh v koších ovoce, husy a vejce. Dámy v sukních se tísní ve frontě s vozíky taženými psy, na kterých vezou hrnce mléka a tvarohu a postupně odevzdávají financovi v uniformě se střapcem na čepici několik upatlaných krejcarů. |
|
 | | Nahlédněme na závěr do sklepů celnice, kde měli zaměstnanci finanční stráže složeno uhlí na topení v bytech. |
|  | | Stylově čisté zaklenutí, shozy na uhlí ze sklepních okének a cihelná dlažba nijak nevybočují z řady stovek podobně starých domů v Brně. |
|
 | | Na rozloučenou nám kyne ocasem zplacatěný sušený potkan. |
|  | | Na jaře roku 2020 započala rekonstrukce celnice. Kupodivu odstraněním střechy, která byla z celého domu v nejlepším stavu. Na výsledek se zatím těšíme! |
|
Zdroje
- Černá, D: Co je potravní daň na čáře čili akcíz?. Dostupné z https://dannacarebrno.estranky.cz/.
- Flodrová, M.: Připojení předměstských (předhradebních) obcí k Brnu. Dostupné z https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=56.
| | | | Článek ze dne 7. 2. 2021 byl naposledy upraven dne 10. 2. 2021 a zobrazen celkem 14156×, naposledy dne 19. 4. 2024 v 0:33. | | |
| Články související s tématem | Zpět | Nahoru |
| | Druhé Brno
Loader.load()
Motto
„Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“
Zpíval by určitě Kittc… | | Svitavská pobřežní dráha
Ačkoliv formálně nepatří tzv. Svitavská pobřežní dráha v Brně mezi vlečky, nýbrž je oficiálně drahou celostátního významu v majetku a péči státního správce i… | | Svitava
Svitava
Délka: km
Pramen:vlastní pramen severně od města Svitavy
Ústí:řeka Svratka
Pomoří:Černé moře
Řeka Svitava… | |
|
|
|
Komentáře:
| | Autor: * | Čas: 15. 7. 2021, 17:45 | A když už budete ve starých Černovicích, tak rozhodně stojí za poroznost pomník na Weinarově náměstí. Jeho osud stojí za zmínku. Původně šlo pomník obětem první světové války, ovšem bez údajů konkrétních obětí.
Staré Černovice bývaly (podobně jako Nenovice (tzv. Brněnské Ivanovice)) převážně německou obcí, a tak jsou z nich dodnes tak trochu takové brněnské vnitřní Sudety.
Po roce 1948 byl pomník poničen, protože prý komunisté vnukli lidem, že voják a helma na něm vypadají německy. Dnes se tomu někdy eufemisticky říká, že byl sňat: http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brno-pomnik-tri-odboju/
...jen toto sejmutí nepřstál. Zůstal tam jen poničený podstavec. A ten tam stál celou dobu vlády jedné strany.
Až v roce 2004 došlo k úpravě místa. Ačkoliv se ofiiálně mluví o výýstavbě nového pomníku, mám za to, že byl jen ten starý obložen novými deskami (pro jistotu by se šlo zeptat lidí bydlících na naměstí, kteří to pamatují).
Zcela unikátní na tom ovšem je, komu je nyní tento pomník věnován. Není již věnován jen Černovickým obětem první světové války. Ani se doslovně nenaplnil záměr, o kterém hovořili černovičtí politici, že ho věnují všem obětem XX. století, ale i tak se k němu dostali sympaticky blízko.
Nakonec je na něm napsáno: OBĚTEM VÁLEK A NÁSILÍ / 1914–1918 1939–1945 1948–1989 / A NA PAMĚŤ PŘÍSLUŠNÍKŮ 313. ČESKOSLOVENSKÉ STÍHACÍ PERUTĚ RAF, KTEŘÍ POLOŽILI ŽIVOTY ZA NAŠI SVOBODU V DOBĚ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY //
Jde o unikátní pomník, který není postaven jen jedné, té správné straně, ale všem obětem z uvedených let + padlým pilotům 313. perutě RAF (to je to spíš zase odraz doby výstavby). Je to pomník, u kterého si lze připomenout historii důstojněji, než na většině jiných míst. I když je škoda, že oběti z let 1919-1922 (boje o Těšínsko, boje s Maďarskem, legionáři atd.), 1938 (např. bitva o Habartov), nebo třeba let 1946-47 tam zahrnuty nejsou.
V kontextu české republiky je přesto tento pomník svou smířlivostí, velkým časovým rozsahem a neomezenou místní i osobní působností je zcela ojedinělý. | |
| | Autor: * | Čas: 15. 7. 2021, 10:45 | Tím, že celnice sloužila až do 28. května 1942 bych si vůbec nebyl jistý. Pokud se nemýlím, tak dům Olomoucká 144 na rohu Olomoucká / Cornovova býval také celnicí (alespoň jsem tak slyšel). Existují fotografie z jara 1945, kde je zřejmé, že západní strana ulice Cornovovy je postavená, a na východě je jen pole, v kterém jsou protitankové příkopy. Zastavěla se až na přelomu 50. a 60. let. Jinak přesný rok výstavby rohového domu by šlo zjistit v zemských deskách uložených na kastru na ulici úzká.
A hlavně po vzniku Velkého Brna došlo vládním nařízením 246/1923 Sb. k posunu potravní čáry, a do plaby daně tak spadala najednou spousta dalších oblastí včetně Černovic. Níže přikládám odkaz. Přiložený sken mapy je dost nekvalitní, ale zdá se mi, že potravní čára vedla v úrovni dnešní ulice Černovická (jednoznačný orientační bod na mapě je blázinec). Je tam i podrobné slovní vymezení, které bez tehdejší katastrální mapy není snadné jendoznačně určit, ale je tam zmínka o úrovni hranice v místě černovického hřbitova, což přesně odpovídá ulici Černovická. Celknice na rohu Cornovovy by tak byla první budou ve městě. Nevidím důvod, proč by daň měli vybírat až do roku 1942 o kilometr dál za řekou.
https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzgizv6mrugyxhazrrfuya | |
| |
Stránka: |
|
