Brno-Maloměřice (žst)

Název stanice: Brno-Maloměřice
Číslo stanice: 333559
Zkratka: BNO MA
Kilometrická poloha: 159,8
Provozní obvod: Brno
Provozovatel: SŽDC
Tratě: Brno – Havlíčkův Brod (250)
Brno – Česká Třebová (260)
Brno – Veselí nad Moravou (340)
Předchozí odbočka: Brno-Židenice
Následující zastávky: Bílovice nad Svitavou
Brno-Lesná
Výpravní budova a stavědlo č. 3 železniční stanice Brno-Maloměřice při pohledu z lávky pro pěší po skyrtí rušivých konstrukcí trakčního vedení.
Výpravní budova a stavědlo č. 3 železniční stanice Brno-Maloměřice při pohledu z lávky pro pěší po skyrtí rušivých konstrukcí trakčního vedení.

Nádraží Brno-Maloměřice je železniční stanice bez veřejné osobní dopravy ležící v severovýchodní části města Brna. Součástí stanice vystavěné mezi roky 1938 až 1953 je středně velké seřazovací nádraží s kapacitou přibližně 1000 vozů denně (23 kolejí směrové skupiny) a depo Českých drah. Svojí velikostí patří stanice Brno-Maloměřice k největším v Česku. Díky lávce pro pěší překonávající stanici v severní části nad svážným pahrbkem a umožňující výhled na rozřazování vlaků je místo častým cílem milovníků železnice nejen z Brna.

Stručná historie

1935 První návrh na výstavbu ústřední nákladové stanice v Maloměřicích.
1938 Pravděpodobné zahájení prvních stavebních prací.
1943 Doložené zakreslení budoucí stanice v mapě, práce ale váznou?
1953 Dokončení seřazovacího nádraží a zahájení jeho provozu.
1960 Ukončení provozu blízké stanice Brno-Obřany a vedení vlaků do České Třebové pouze přes Brno-Maloměřice.

Historie

Neutěšený stav brněnského železničního uzlu, jehož kapacita již před 2. světovou válkou jen s obtížemi stačila k uspokojování přepravních nároků, vyvolával diskuze o vybudování centrální nákladové stanice, odstraňující komplikované zaústění drah do paralelních horního a dolního nádraží již od konce 20. let 20. století. Zatímco předválečné koncepce přestavby uzlu a územní plány počítaly s vybudováním ústředního nákladového nádraží obvykle v jižní části města (zejména v prostoru mezi hlavním nádražím a stanicí Brno-Horní Heršpice, ale také jižněji zhruba v prostoru dnešní stanice Brno jih), objevily se v souvislosti s přeložkou tzv. staré Tišnovky - tedy dráhy z Brna do Tišnova již v období před válkou návrhy na výstavbu velkého nádraží v původně bažinatém prostoru říční nivy pod hádeckým masivem v tratích Na bařinách, Plíže, Pod plotky a U Kaplišky východně od Maloměřic. Polnosti v totmo území odděloval již od roku 1849 od obce Maloměřic násep dráhy do České Třebové a tedy plán výstavby nádraží nenarážel na nutnost demolice žádných budov a mohl využít obrovské území o rozloze cca 68 ha. Jedinými stavbami v blízkém okolí byly stanice Brno-Obřany a z ní vlečkou napojená maloměřická cementárna. Ta byla na konci Hádecké ulice pod vápencovým velkolomem na Hádech vystavěna firmou Leo Czech v roce 1907 a s lomem byla propojena nákladní lanovkou nad budoucí stanicí. Nejpozději v roce 1943 bylo celé území dnešní stanice i s prvními stavbami blokováno pro případnou výstabu seřazovacího nádraží až do doby definitivního rozhodnutí o poloze nové ústřední nákladové stanice.


Warning: getimagesize(Temata/Brno_malomerice_zst/brno_malomerice_zst_mapka_1.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 44

Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 45

Warning: getimagesize(Temata/Brno_malomerice_zst/brno_malomerice_zst_mapka_2.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 44

Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 45

Warning: getimagesize(Temata/Brno_malomerice_zst/brno_malomerice_zst_mapka_1.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 63

Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 64

Warning: getimagesize(Temata/Brno_malomerice_zst/brno_malomerice_zst_mapka_2.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 63

Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 64
Prostor železniční stanice Brno-Maloměřice na katastrální mapě z roku 2017.
Prostor železniční stanice Brno-Maloměřice na katastrální mapě z roku 2017.
Stanice Brno-Maloměřice na leteckém snímku z roku 2016.
Stanice Brno-Maloměřice na leteckém snímku z roku 2016.

Podle některých pramenů byla výstavba (pravděpodobně ale jen přípravné práce) nákladové stanice v Maloměřicích zahájena již v roce 1938, jindy však bývá zmiňováno až protektorátní období, kdy měla být důvodem pro výstavbu v severní poloze horší přístupnost a viditelnost pro letce při bombardování. O nízké rozpracovanosti stanice svědčí mj. to, že během leteckých útoků za 2. světové války nebyl prostor dnešní stanice zasažen jedinou bombou. Stavební práce pak pokračovaly po válce současně se stavbou tzv. nové Tišnovky, tedy nové, dvojkolejné dráhy vedoucí ze stanice Brno-Židenice do Tišnova v nové trase skrze městskou část Obřany a nad Cacovickým náhonem. První část seřazovacího nádraží byla dokončena roku 1953 a její součástí se staly rovněž části drah do Tišnova a do České Třebové, které se mimoúrovňově kříží s některými kolejemi ve stanici (výsledné vedení umožňuje odklonit nákladní vlaky od České Třebové do stanice Maloměřice bez úrovňového křížení druhé koleje a tedy bez kapacitního omezení, nicméně tato možnost byla upřena trati od Tišnova). Součástí výstavby bylo také vybudování dalších tří kolejí spojujících stanici Brno-Maloměřice s odbočkou Brno-Židenice (celkem jde tedy o 7 kolejí - 2 pro dráhu do Třebové, 2 pro dráhu do Tišnova, 2 pro nákladní vlaky od Černovic a 1 manipulační).


Warning: getimagesize(Temata/Brno_malomerice_zst/brno_malomerice_zst_mapka_3.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 44

Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 45

Warning: getimagesize(Temata/Brno_malomerice_zst/brno_malomerice_zst_mapka_4.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 44

Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 45

Warning: getimagesize(Temata/Brno_malomerice_zst/brno_malomerice_zst_mapka_3.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 63

Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 64

Warning: getimagesize(Temata/Brno_malomerice_zst/brno_malomerice_zst_mapka_4.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 63

Warning: Division by zero in /data/web/virtuals/99116/virtual/www/domains/druhebrno.smerem.cz/fotogal.php on line 64
Stanice Brno-Maloměřice se zakreslením průchozích kolejí železničních tratí (modrá), vjezdové skupiny (červená), směrové skupiny (žlutá) a odjezdové skupiny (zelená) seřadiště, výtažných kolejí svážného pahrbku (oranžová), oblasti depa (fialová) a ostatních kolejí (šedá). V plánku je zakresleno 6 stavědel stanice a další význačné budovy.
Stanice Brno-Maloměřice se zakreslením průchozích kolejí železničních tratí (modrá), vjezdové skupiny (červená), směrové skupiny (žlutá) a odjezdové skupiny (zelená) seřadiště, výtažných kolejí svážného pahrbku (oranžová), oblasti depa (fialová) a ostatních kolejí (šedá). V plánku je zakresleno 6 stavědel stanice a další význačné budovy.
Přehledný plánek železniční stanice Brno-Maloměřice v roce 2017. Na západní straně prochází stanicí 4 koleje tratí do Tišnova a České třebové, vjezdová skupina pro přistavování nákladních vlaků disponuje 10 kolejemi, následuje 23 kolejí msěrové skupiny, několik rozvětvených manipulačních kolejí a 5 kolejí odjezdové skupiny pro hotové vlaky. Východní strana areálu patří depu ČD se spletitou sítí kolejí.
Přehledný plánek železniční stanice Brno-Maloměřice v roce 2017. Na západní straně prochází stanicí 4 koleje tratí do Tišnova a České třebové, vjezdová skupina pro přistavování nákladních vlaků disponuje 10 kolejemi, následuje 23 kolejí msěrové skupiny, několik rozvětvených manipulačních kolejí a 5 kolejí odjezdové skupiny pro hotové vlaky. Východní strana areálu patří depu ČD se spletitou sítí kolejí.

Po dokončení maloměřické stanice byly postupně převedeny vlaky ze třebovské i tišnovské trati na nové koleje vedoucí západním okrajem stanice a původní dráhy byly opuštěny (třebovská trať pravděpodobně roku 1960, Stará Tišnovka roku XXXX. Severní část původní dráhy do České Třebové (vedoucí po náspu asi 200 m západně od současné stanice) byla změněna na vlečku do cementárny a na ní ležící stanice Brno-Obřany byla bez náhrady zrušena. U dvojice kolejí ve směru z a do Tišnova byla sice vybudována jednoduchá nekrytá nástupiště, na těch ale zastavovaly od zprovoznění trati pouze vybraníé vlaky pro dopravu zaměstnanců a přeprava veřejnosti zde byla zakázána (nicméně vymáhání zákazu nebylo nikdy příliš intenzivní). Kromě toho zajížděly do Maloměřic také speciální zaměstnanecké vlaky z hlavního nádraží.

V roce 1981 byl z důvodu výstavby parovodu do nového sídliště Vinohrady zrušen podchod pod severní částí stanice (potrubí je nově vedené právě původním podchodem), navazující na původní ulici Hádeckou a později Slaměníkovu a jako náhrada byla vybudována 250 m dlouhá, značně vysoká bezbariérová lávka pro pěší, ústící na východní straně nádraží do ulice Kulkovy. V roce 2015 byl zrušen i druhý podchod, který vedl pod čtveřicí kolejí tišnovské a třebovské trati doprostřed kolejiště nádraží a navazoval na slepou ulici Plíže. Samostatné články o podchodech lze nalézt zde a zde.

Pohled z lávky na „harfu“, tedy kolejový rozplet, kde se vozy spouštěné ze svážného pahrbku rozjíždí na jednu z 23 směrových kolejí. Vlevo budova spádovištního stavědla č. 2 a vpravo výpravní budova a stavědlo č. 3.
Pohled z lávky na „harfu“, tedy kolejový rozplet, kde se vozy spouštěné ze svážného pahrbku rozjíždí na jednu z 23 směrových kolejí. Vlevo budova spádovištního stavědla č. 2 a vpravo výpravní budova a stavědlo č. 3.

Popis

Železniční stanice Brno-Maloměřice zaujímá prostor o délce necelých 2 km (severojížním směrem) a největší šířce přes 400 m (východozápadním směrem) mezi dvěma zastavěnými plochami brněnské městské části Maloměřice. Stanice je zhruba ohraničena ulicemi Babická, Obřanská, Krasová, Hrubinky, Čtvery hony, Hádecká, Slaměníkova, Vrbí, Plíže, Karlova, Kulkova a Podzimní a zaujímá plochu cca 68 ha (vč. depa). Svojí rozlohou i počtem zpracovaných nákladních vlaků patří stanice k největším v Česku.

Areál stanice lze rozdělit do několika oblastí:

  • Zejména jde o tranzitní koleje tratí Brno – Havlíčkův Brod (250) a Brno – Česká Třebová (260) při západním a severním okraji stanice. Koleje obou drah přichází společně od jihozápadu z odbočky Brno-Židenice (společně se dvěma kolejemi pro nákladní vlaky a jednou manipulační kolejí) tak, že dvojice kolejí třebovské trati (T1 a T2) je uzavřena mezi krajní dvě koleje tišnovské dráhy (T1a a T2a). V severní části stanice podchází koleje třebovské trati mimoúrovňově pod kolejištěm před výpravní budovou a se stanicí jsou tak propojené jedinou dvojicí výhybek č. 56 a 57 zcela na severovýchodě stanice. Koleje dráhy do Tišnova jsou spojeny se stanicí výhybkami č. 45, 46, 48, 49, 50, 51 a 52 v poněkud složitějším uspořádání na královopolském zhlaví.
  • Další částí stanice ve směru od východu je skupina 10 vjezdových kolejí (1* až 10*) a následuje směrová skupina s 23 kolejemi (101* až 104* a 105 až 123) pro tvorbu nových vlaků (počtem 23 kolejí se v roce 2017 řadily Mloměřice na 5. místo v Česku).
  • Vozy na směrové koleje sjíždí samospádem ze svážného pahrbku v severní části stanice, ke kterému vedou dvě výtažné koleje 2v a 3v. Každá výtažná kolej je vybavena pěticí opakovacích spádovištních návěstidel sloužících k přísunu vozů na svážný pahrbek. Stanice disponuje ještě jedním, menším svážným pahrbkem na opačném (jižním) konci u stavědla č. 1 s výtažnou kolejí 1v, která kopíruje dráhu až k odbočce Brno-Židenice. Tento pahrbek je však využíván spíš výjímečně.
  • Dále ve směru od západu navazují spojovací manipulační koleje 601 a 605 a několik kratších kusých kolejí mezi nimi. Síť dalších manipulačních a spojovacích kolejí ve stanici je nicméně značně spletitá a nelze ji jednoduše popsat. V prostoru těchto kolejí se nachází rovněž budovy vozového depa a jeřábové dráhy.
  • Následuje 5 kolejí odjezdové skupiny (125, 126, 127, 128* a 129*), na kterých se tvoří hotové vlaky vyjíždějící na jednu z tratí severním směrem nebo k odbočce Brno-Židenice jižním směrem (a dále buď přes Černovice do Slatiny či na dolní nádraží nebo na hlavní nádraží či na Svitavskou pobřežní dráhu).
  • Východní část areálu zaujímá depo kolejových vozidel Českých drah s vlastní spletitou sítí kolejí.

Řízení dopravy ve stanici probíhá ze šesti stavědel označených postupně St. 1 až St. 6 a číslovaných od jihu k severu. Stavědlo č. 1 se nachází na jižním zhlaví stanice u menšího svážného pahrbku a do jeho obvodu, řízeného signalistou spadají kromě tohoto pahrbku také jižní konce kolejových skupin. Stavědlo č. 2 je umístěno na sverní straně stanice u hlavního spádoviště a v jeho obvodu je svážný pahrbek s výtažnou kolejí 2v a severní konec směrové skupiny. Stavědlo č. 3 je současně hlavní staniční budovou ve které sídlí výpravčí, a do jeho obvodu spadají vjezdová a odjezdová návěstidla v celé stanici, jakož i vjezdová skupina. Stavědlo č. 4 na severozápadě obsluhuje o několik metrů níže, v hlubokém zářezu vedoucí koleje z a do lokomotivního depa. Stavědlo č. 5 je opět spádovbištní a řídí provoz na druhé výtažné koleji č. 3v a koleje č. 401 až 410 sloužící k odstavování lokomotiv a vozů. Poslední stavědlo č. 6 je aktuálně řízeno výpravčím ze stavědla č. 3 a jeho budova u výjezdu třebovské trati je neobsazená. Stavědlo bylo v provozu v období rekonstrukce dráhy Brno – Česká Třebová na 1. tranzitní koridor (cca do r. 1996) jako výhybna Hády před jednokolejným úsekem skrze Blanenský tunel č. 1 a Blanenský tunel č. 2 až k výhybně Hradisko před Bílovicemi.

Zajímavosti

Těleso původní trati do České Třebové se nachází asi 200 m západně od dnešní stanice. V severní části byly koleje zachovány jako vlečka do cementárny, v jižní části je po náspu vedena ulice Vrbí a potrubí parovodu, zcela jižní část dráhy zůstala zachována jako vlečka do Zbrojovky.

Při výstavbě stanice bylo zničeno jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Brně na pahorku za ulicí Plíže. Bude doplněno.

Pod severní částí stanice prochází asi 120 m dlouhý zrušený podchod, kterým v současnosti vede potrubí dálkového parovodu, naopak pro pěší přechod nádraží slouží nově vystavěná ocelová lávka, jež je oblíbeným stanovištěm milovníků železnice všeho věku, fotografů i mileneckých dvojic.

Obdobný, výrazně kratší podchod procházel do roku 2015 pod jižní částí stanice. V 10. letech 20. století se stal útočištěm neobvyklého páru bezdomovců, kteří svůj příbytek uvnitř podchodu víceméně vystavěli z knih.

Asi 200 m východním směrem od staniční budovy se nachází přístupný podzemní kryt pro zaměstnance z období 2. světové války.

Bývalá stanice Brno-Obřany se nacházela na konci dnešní Krasové ulice. V prostoru bývalé stanice se dnes nachází lávka přes vlečku do cementárny. Bude doplněno.

Zdroje

  1. Číselník železničních stanic, dopravně zajímavých a tarifních míst SŽDC SR70.
  2. Pagáč, J.: Plánek železniční stanice Brno-Maloměřice. Dostupné z http://gvd.cz/cz/data/planky/3xx/326/333559.xls.
  3. Muzeum města Brna, Archiv města Brna: Bombardování Brna. Dostupné z http://www.brno.cz/bombardovani/.
  4. Auda, O.: Historie železničního uzlu Brno. Dostupné z http://referaty.portik.cz/rubrika/dejepis/historie-zeleznicniho-uzlu-brno-0/.

 
Článek ze dne 18. 6. 2014 byl naposledy upraven dne 29. 1. 2017 a zobrazen celkem 1765×, naposledy dne 26. 7. 2017 v 22:13.
 
   

Články související s tématem

Zpět | Nahoru

Vlečka Brno dolní nádraží - skladový areál
Železniční uzel Brno
Brněnský železniční uzel se postupně zamotává od konce roku 1838, kdy z Rajhradu přijel na brněnské nádraží první vlak. Ono původní nádraží bylo po 18 letech…
Brno-Maloměřice (žst)
Severní podchod pod maloměřickým nádražím
Na počátku 60. let 20. století byl pod nově vystavěným seřaďovacím nádražím Brno-Maloměřice vyhlouben 120 m dlouhý podchod, který pro pěší zpřístupnil seve…
Brno-Maloměřice (žst)
Jižní podchod pod Maloměřickým nádražím
Jižní podchod pod Maloměřickým nádražím je menším sourozencem svého severního bratra. Vzhledem k tomu, že podchod je relativně krátký a snadno dostupný z uli…
Propustek v Maloměřicích
Propustek v Maloměřicích
V brněnském podzemí lze narazit na rozlehlé sály, podzemní řeky, dráhy, sklepy, složité labyrinty chodeb. Jsou ale jenom třešinkou na pomyslném zemním dortu, …

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka: